Jaroslav Kvapil (skladatel)

Jaroslav Kvapil
Jaroslav Kvapil
	Skladatel Jaroslav Kvapil, 1928
Základní informace
Narození	21. dubna 1892; Fryšták, Morava; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	18. února 1958 (ve věku 65 let); Brno ; Československo
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Žánry	opera a klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, dirigent, sbormistr, klavírista, varhaník, libretista, učitel a hudební pedagog
Nástroje	píšťalové varhany a klavír
Ocenění	zasloužilý umělec (1955)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Kvapil (21. dubna 1892 Fryšták – 18. února 1958 Brno^[1]) byl český klavírista, dirigent, hudební skladatel a pedagog.

Život

Studoval na gymnáziu v Olomouci. Současně byl fundatistou, tj. uživatelem fundace olomoucké katedrály. Zde byl žákem dómského varhaníka a skladatele Josefa Nešvery. Neúspěšně se pokusil o přijetí na Pražskou konzervatoř, ale byl přijat na brněnskou varhanní školu, kde v letech 1906–1909 studoval skladbu u Leoše Janáčka. Kromě toho studoval ještě hru na klavír a varhany, kontrapunkt a zpěv. Pokračoval na konzervatoři v Lipsku u Maxe Regera skladbu, Hanse Sitta dirigování a Roberta Teichmüllera hru na klavír.

Po návratu do Čech se stal dómským varhaníkem v Olomouci, učil na Varhanní škole v Brně a v hudební škole Žerotína a byl činný i jako klavírní virtuóz. V době 1. světové války bojoval na italské a ruské frontě. Po vzniku Československa učil opět na Varhanní škole v Brně a v roce 1919 byl jmenován profesorem klavíru na brněnské konzervatoři. Souběžně byl korepetitorem operního souboru a učil na hudební škole Filharmonického spolku Beseda brněnská. V roce 1920 se stal jejím ředitelem a v této funkce setrval až do roku 1946. Ve Filharmonickém spolku se stal sbormistrem a v široké spolupráci s divadelním orchestrem a sólisty uvedl na brněnská koncertní pódia vrcholné skladby světové oratorní a kantátové tvorby. Za své úspěchy byl v roce 1929 jmenován čestným členem České akademie věd a umění.

Nepřestal ani vystupovat jako klavírní virtuóz: Kromě samostatných koncertů spolupracoval s předními českými komorními soubory a na koncertech doprovázel i sólisty Národního divadla v Praze. Poslední veřejné vystoupení se konalo na počest jeho šedesátin v roce 1952.

Po osvobození byl profesorem skladby a vedoucím katedry skladby a hudební teorie na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.

Rodinný život

Byl ženat s Ludmilou Kvapilovou, se kterou měl tři děti. V roce 1957 odešel do důchodu. Zemřel a je pohřben v Brně.^[2]

Dílo

Opera

Pohádka máje (podle Viléma Mrštíka, 1943)

Kantáty

Píseň o čase, který umírá (A. Suaréz, 1924)
Lví srdce (1931)
Italská (Milan Kundera, 1950)

Orchestrální skladby

4 symfonie
Nocturno d-moll (1911)
Thema con variazioni a fuga c-moll (1912)
Burleska pro komorní orchestr (1935)
Z těžkých dob, symfonické variace (1939)
Jubilejní slovanská ouvertura (1944)
Svítání, symfonická báseň (1948)
Dnes a zítra,symfonická předehra

Koncerty pro sólové nástroje s orchestrem

1. koncert pro housle a orchestr G-dur(1928)
Burleska pro flétnu a orchestr (1944)
Koncert pro hoboj a orchestr (1951)
2. koncert pro housle a orchestr G-dur(1952)
Koncert pro klavír a orchestr (1954)
Suita pro violu a komorní orchestr (1956)

Komorní hudba

4 sonáty pro housle
5 smyčcových kvartetů
Klavírní trio E-dur (1912)
Dvě skladby pro housle a klavír (1913)
Violoncellová sonáta e-moll (1913)
Klarinetový kvintet (1914)
Klavírní kvintet a-moll (1915)
Variace na vlastní téma pro trubku (1929)
Suita pro pozoun (1930)
Intimní obrázky pro housle a klavír (1934)
Dechový kvintet f-moll (1935)
2. dechový kvintet (1935)
Fantasie pro varhany e-moll (1935)
Houslová sonatina D-dur (1941)
Nonet (1944)
Pastorální suita pro klarinet a klavír (1944)
Kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello (1948)
3 skladby pro violoncello (1949)
Duo pro housle a violu (1949)
Commodo e giocoso pro violoncello a klavír (1951)
Suita pro violu a klavír (1955)

Klavírní skladby

Pět dětských skladeb (1906)
Sonáta g-moll (1910)
Písně prósy a poezie (1911)
Variace na vlastní téma (1914)
Údolím stesku a žalu (1912)
Sto slováckých písní pro klavír (1914)
Na sklonku mládí (1919)
Vánoce (1924)
Sonáta e-moll (1925)
Lví silou, variace (1932
V říši snů (1932)
Scherzo (1932)
Smutná píseň (1935)
Polka (1938)
Sonáta Des-dur (1946)
Fantasie ve formě variací (1952)
Sonatina (1956)

Písně

Cyklus Písní na slova Adolfa Heyduka a Antonína Sovy (1911)
Dva dvojzpěvy v národním tónu (1914)
Pět písní na slova Antonína Sovy (1918)
Písně pro nižší hlas (slova Jaroslava Vrchlického aj., 1918)
Déšť v samotě (1919)
Jarní noc (Otokar Březina, 1920)
Čtyři písně (1922)
Herbář pro baryton a orchestr (1933)
Písně pro vyšší hlas (1934)
Koleda (1934)
Tři písně pro tenor a klavír (1947)

Sbory

Ženské

Chvíle úsměvů a snů (1921)
Tři ženské sbory s klavírem (1927)
Heslo Besedy brněnské (1941)

Mužské

Stesk (1912)
Večerní tábor (Rudolf Medek, 1928)
Čtyři mužské sbory (1937)
Horské růže (Jiří Wolker, 1940)
Dělnická balada (1952)
Sbory na slova Petra Bezruče, (1953)

Smíšené

Noční nálady (1920)
Píseň veselé chudiny (1934)

Odkazy

Reference

↑ Zemřel hudební skladatel Jaroslav Kvapil. Rudé právo. 19. 2. 1958, s. 3. Dostupné online.
↑ Encyklopedie dějin města Brna

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 797
Janota, D. - Kučera, J. P.: Malá encyklopedie české opery. Praha 1999
Šlechtová, A. - Levora, J.: Členové České akademie věd a umění 1890-1952. Praha 2004
Kundera, L.: Jaroslav Kvapil. Praha 1944
Chmel, Z.: Galerie brněnských osobností. 2. K-P. Brno 1999
The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition.(ed. John Tyrrell, London 2001))

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Kvapil na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Kvapil (skladatel)
Encyklopedie dějin města Brna
Katalog vědecké knihovny Olomouc

[1] Zemřel hudební skladatel Jaroslav Kvapil. Rudé právo. 19. 2. 1958, s. 3. Dostupné online.

[2] Encyklopedie dějin města Brna

[1]

[2]